Druhákovi bych pomáhala tak jak potřebuje. Já tu nedávno řešila něco podobného u sedmáka
Už je v prváku na střední a funguje samostatně.
Mladší je v osmičce a u toho ještě pořád připomínám úkoly. Dokonce je dost často dělá se mnou v kuchyni = já vařím večeři on píše, nebo počítá, občas se na něco zeptá, občas mluvíme o něčem úplně jiném, myslím že mu trocha pozornosti dělá jen dobře.
A taky tím tak nějak dávám najevo, že je ta škola důležitá.
Samostatný je jinak dost, vlakem a mhd jezdí už několik let, dojede kam potřebuje, uvařit si taky umí, zapakovat si na tábor nebo dovolenou taky zvládne (to teda rámcově kontroluju, nehodlám ve 2000 metrech a dešti řešit, že nemá bundu).