K režimu neporadím, nikdy jsem neměla dvojčata. Přesto dovol pohled na věc:
Přijde mi, že největší problém z vás tří máš ty - máš nějakou představu, jak něco musí být, a holky ti ji neplní. Ty pak hledáš strašně krkolomná řešení.
Jídlo v mléku je nesmysl. Mají si ZVYKNOUT na tu chuť a POSTUPNĚ se naučit jíst normální jídlo místo mléka. To není proces na týdny, ale na měsíce. Chceš toho po nich moc, řešíš to takovýmhle myšlenkovým houpem - kralík s fenyklem v mléce (opravdu by sis takovouhle kombinaci uvařila pro sebe? Časem budeš vařit společně a oni budou navyklé na takovéhle kombinace) a máš pocit, že máš být hrdá, že to vypily. Ale ony potřebujou akorát čas na to, aby si zvykly na to, jak se jí ze lžičky a pak na každou jednotlivou chuť. Ne ji překrývat mlékem, které mají rády. Dítě prý potřebuje novou chuť ochutnat aspoň 15x než ji přijme. Když to zkusí, pak dokrmit mlékem, podle toho kolik sní. A ten poměr by se měl v čase měnit směrem k tomu normálnímu jídlu. Jak to budeš dělat s jídlem v mléce? Druhá věc je, že nastane čas, kdy by holky postupně neměly mít jídlo mixované dohladka, ale učit se kousat. Když je budeš mít navyklé na oběd vypitý v mléce, bude to těžký. Prostě chci říct, že si tím zaděláváš zbytečně na problém, co pak budeš muset odbourávat později a akorát si to komplikuješ. V tuhle chvíli podle mě nejde o výsledek, o to jestli snědí 50 g jídla a pak 100 ml mléka, nebo 70 g jídla a pak 80 ml mléka, tady je důležitý spíš ten proces, který vede k žádoucímu výsledku. Nemáš je ošidit, aby to nějak snědly (a možná si ani nevšimly), nemáš je tím trápit, máš je tím provést a pomoct jim to jídlo přijmout. A ktomu je potřeba bezedná studna trpělivosti a u dvojčat dost možná dvě bezedné studny trpělivosti. Netlač tolik na sebe ani na ně.