Přidat odpověď
Moje rodné příjmení nebylo nic moc. Ne sice vyloženě urážka, ale když se to zkrátilo, tak z toho vyšlo něco jako "nablblá". A bylo dost krkolomné, hodně se komolilo, málokdo ho pobral na poprvé. Takže když jsem po svatbě získala velice obvyklé, snad nejobvyklejší jméno, které nic hanlivého nepřipomíná, tak jsem byla spokojená.
Jinak vím o jednom pánovi, co se jmenoval Ludra a přijal nějaké neškodné jméno manželky.
Já osobně bych asi nebyla tak statečná, abych hrdě chodila s nějakým příšerným příjmením, které by bylo po manželovi. Užila jsem si docela i s tím svým rodným a nějakou Píčovou nebo Jebalovou, no to bych asi nedala. Asi bysme se museli přejmenovat nějak oba :-D
Předchozí