Ostentativní neposlouchání, když někdo omylem osloví jinak, je buzerace.
Neméně pitomé je ovšem lidi schválně oslovovat jinak, než jak si to oni přejí.
Pokud se sejdou dva takoví, je to prostě směšné.

Nicméně sdělit, jakou podobou svého jména chci být oslovována, a pak to slušně připomenout, pokud druhé nedochází, že je to pro mě opravdu důležité, za buzeraci nepovažuji. Spíš považuji za jistou neslušnost, když se někdo ani nenamáhá zapamatovat si, že tahle Fridolína si raději nechává říkat Fredy (pokud jsou v bližším kontaktu, což u lidí, kteří se oslovují křestním jménem, tak nějak čekám). Pokud jsem si schopná zapamatovat, že tahle osoba se jmenuje Eulálie, zapamatuji si i to, že se oslovuje Eulálie a ne Eula.