Přidat odpověď
No, Lexi, ono to hlavně bývalo spíše tak, že se sice nerozdrobil rodinný majetek na pět dílů, ale že ten, kdo ho získal, měl buď povinnost zbývající sourozence vyplatit (což často dělal za pomoci manžela/ky, který dostal připsanou část majetku výměnou za peníze, které se vyplácely švagrům) a nebo že rodiče se nějakým způsobem snažili zbývajícím dětem pomoct... ať už tak, že jim našetřili nějaké peníze, pomohli postavit vlastní dům atp.
Situace, kdy jeden dostane všechno a zbytek NIC je sice častá, nicméně vůči ostatním sourozencům poměrně neférová. A nevyváží to ani výhradní péče o rodiče.
Takže za mě se domnívám, že participovat na dědictví by měli všichni potomci, kteří v rámci svých možností s rodiči udržují vztahy a ten, kdo zajišťuje péči, by měl dostat přiměřeně více. Jestli se to udělá závětí a nebo darováním za života je technická věc, která záleží na mnoha faktorech a okolnostech v té dané rodině. Ideální případ je, kdy péči společnými silami zajištují všechny děti (i když někdo třeba je ten organizátor a podílí se na péči nejvíc) a všechny děti dostanou přiměřeně stejnou hodnotu z dědictví.
Předchozí