U nás hodně pomohlo, že jsem si o tom během posledních několika měsíců stihla něco přečíst (i když netvrdím, že jsem všechno dočetla do konce ) , takže nebylo žádné překvapení a nebylo ani velké vysvětlování jak a co se synem. Spíš jsem tam šla proto, abych už nemusela dokola obhajovat, vysvětlovat a urovnávat ve škole. Jako snad už mi nikdo nebude říkat kvůli zapomenutym věcem věty typu "tak mu aspoň vynadejte".

No a taky vzhledem k tomu, že se jednalo o lékařku, tak jsem nemusela vysvětlovat, že mám priority oproti jiným rodičům trochu posunuté. Měla jsem s sebou šanon plný lékařských zpráv, z nichž stačilo vytáhnou libovolnou... Ta paní byla úplně skvělá.


Co se organizace práce týče - jsem mnohem produktivnější, co si činnosti umím rozfázovat. Už si neříkám "do toho se nebudu pouštět, to je časově náročný úkol", ale pustím se do toho s vědomím, že udělám jen část. Což nejde třeba u pečení kuřete , ale u žehlení nebo mytí oken ano.