j.a.s.,

prosím, nepředjímej, co řeším.

Protože já jsem se opravdu jen PTALA, jakého je to rázu, a nebylo to myšleno tak, že je to určitě banalita.

V životě jsem se s pár lidma, co vůči svým rodičům řešili jen banality, ale měli jim to za zlé do hloubi dospělosti, setkala častěji než s těmi, co by řešili opravdu něco zásadního, a většina rodičů, které znám, není citově chladná a své děti má ráda, i když se jistě ve vztahu k nim mohli dopustit nějakých chyb.

Takže je pro mě těžší představit si rodiče, který cíleně ubližuje, než rodiče, kterej třeba něco strašně vyoslí, ale v dobré víře. Sama se počítám k těm druhejm (snažím se dělat, co můžu, ale nemůžu rozhodně říct, že je to správně) a není mi moc příjemná představa, že by moje děti na mě zanevřely, protože z jejich pohledu to třeba správně nebylo.

Ale opravdu tím nechci říct, že "zlí" rodiče neexistujou, ani se dotknout těch, kteří měli tu smůlu a takové si "vylosovali".