Přidat odpověď
Buchli, buď ráda, že to tak máš. Já mám dva rodiče, u jednoho to mám jako ty (a ten rodič-otec fakt moc nefungoval jako táta, ani v dětství ani v dospělosti) a je to mnohem lepší a snažší s tím žít.
U druhého rodiče-mamky to mám trochu jako zakladatelka, a to není špatný rodič, ale strašně těžko se smiřuji, vyrovnávám a znova mě zraní její chování, byť vím, že nejlepší by bylo, aby se mě to nedotýkalo. Dotýká.
Takže není to opravdu jednoduché, znám oboje, v prvním případě bych mohla říct, že jsem s tím srovnaná i když otec je fakt problematická osobnost, v druhém případě ta osobnost vlastně není zdaleka tak problematická, má mnohem více pozitiv, je tam vlastně i hezký vztah, ale mám to v mnohém jako zakladatelka. Pasuji se s tím. Jedno jsem zvládla myslím dobře, druhé teď nedávám. Fakt to není jednoduché, hraje v tom roli spousta faktorů, jak to zvládneš a u mě by se dalo říct, že horší situaci jsem zvládla lépe než to objektivně méně hrozné chování, ale vnitřně to druhé je náročnější.
Předchozí