Ano, rodiče mají stále něco rozečteno, a bylo tomu tak co má paměť sahá. Já jsem četla jako dítě a dospívající až chorobně (i za chůze po ulici, samozřejmě pod lavicí, ...), pak normálně, teď k stáru to flákám už. Dcera čte jako já, syn méně - je dyslektik a stejně si tak třetinu domýšlí Tchýně v lázních spotřebuje knihu denně, doma, kde se "zabaví" i jinak (a chodí do práce ještě) jsou to asi jen dvě tři týdně, tchán byl filolog, tak toho neberu v úvahu...