Z dětství si nepamatuju, že bych rodiče viděla s knížkou. Ale určitě četli, nejspíš večer před spaním, protože knihovnu jsme měli docela obsáhlou. Sama jsem četla hodně (teĎ míň, protože se 3 dětma na to nemám čas, tak to honím po nocích, když už konečně všichni spí). Dcera je po mně, čte skoro furt a nadává, že v naší vesnické knihovně nic pořádnýho není, že nemá co číst. Mám z ní radost! Doufám, že i ty zbylé 2 děti se podobně vyvedou