Uz jsem to psala vedle. Ja ctu furt a vsechno, hlavne v tramvaji, o víkendech, vecer před spaním, na dovolenych, stejne jako moje mamka, teta, babicka... ze strany mamy. Naopak v rodine otce se nečetlo skoro vůbec, asi to bylo i tim, ze tamjsou skoro všichni dyslektici (i když tehdy se to tak nebralo). Tata, když cte, tak to ma fakt jako zamestnani, proste se tou knihou prokouse pismenko po pismenku, všechno si perfektne pamatuje, vyhledava pravopisne chyby a tak. Cte hlavne literaturu faktu. Takze tak pul na pul.