Trochu divny ukazatel Ja mam knih stovky, mozna vic nez tisíc, ted při stehovani jsem zjistila, ze jich mam az moc. Ale saturuju to za celou rodinu. Manzel necte vůbec a syn strasne malo, to uz musí byt, aby ho něco zaujalo. Delala jsem vse, co je doporucovane, jak pestovat v diteti lasku ke knize - od mala jsme si knizky prohlizeli, cetla jsem mu každý vecer do pomerne vysokého veku (jeho), chodili jsme do knihovny, porad jsme mu knizky kupovala a nabízela a výsledkem je, ze prelouskal Harryho Pottra (dobrovolne a rad) Hugry Games a ted cte nakou Rezistenci nebo Divergenci, nebo jak se všechny ty Prastilajsemseokredenci jmenujou. Uz pomalu prestavam doufat, ze se to zlomi.

Ja uz si novy knizky skoro nekupuju. Obcas me něco zaujme v knihkupectvi, tak to koupim, ale většinou to není nic, co bych chtěla mit doma, tak to venuje dal v rodine. hodne chodim do knihovny, ctecku mam, ale vůbec ji nepouzivam, nejak mi to není prijemny.