Jediné "kázeňské" prohřešky které měla dcera na jazykové ZŠ byly za nepodepsané úkoly či další oznámení. Jednou to myslím přerostlo v důtku třídní učitelky, nebo asi spíš nějaký návrh na ni. Dcera dojížděla a dělala sport, úkoly si psala ve školním klubu nebo na loděnici v kanclu před tréninkem. Já nebo manžel jsme ji vozili denně do a z města, tj. cca hodina čistého času, kdy jsem si povídali o všem možném v autě, klidně probrali i to, čemu nerozuměla ve škole, zaznamenali že budou třídní schůzky či sběr papíru. Když jsme dojeli domů, tam už čekal zbytek rodiny - v tom kritickém období roční - dvouleté batole, starší brácha, přebírala se práce od řemeslníků, vařilo na další den, v létě zahrada, v zimě třeba odklidit sníh, prostě děsný šrumec. Na rozdíl od svých bratrů byla pořádná a věci si chystala sama - a pravidelně jsme zapomínali na podpisy. Vysvětlili jsme si, že tyhle "zapomínací" poznámky jsou náš, ne její problém, stejně jí to vadilo a já děsně zuřila...UF, ještě že už je to za námi, normálně se mi zježily chlupy .