Měla jsem podobné dilema u provorozené. U druhého už míň a u třetí skoro vůbec, jelikož na ni nebylo tolik času (navíc jsme se v jejím půl roce stěhovali). Nejstarší má 9, hodně čte, ale jinak je ráda, když ji někdo tu zábavu vymyslí (nebo ji k tomu popostrčí). Prostřední má 5 a umí si krásně hrát sám, zabaví se i na několik hodin, nikdy mě ke hře nevyžaduje. Má úžasnou fantazii
Myslím, že volná hra je pro děti kolikrát lepší než celý den zorganizovaný na minutu. Zlatá střední cesta - takže pokud si mimino vystačí na dece samo, rozhodně ho nebudu rušit.
Mám známou, která má vymodleného syna, necelých 6 let a nedávno mi říkala, že odpoledne na hodinu usnula. Kluk se nějak zabavil, ale ona po probuzení měla výčitky svědomí, že chudák trpěl, protože se mu tu hodinu nevěnovala
Tak to už je na budku...