"Rozvíjení" typu "tady je nos, tady pusa, ručička, nožička" jsem obvykle provozovala při přebalování, převlékání nebo nějaké čekání někde, případně když už byly mrzuté v kočárku a bylo třeba ještě někam dojet atd. Zpívala jsem a říkala básničky většinou při uspávání nebo taky za jízdy s kočárkem (zvlášť u mimin, která toho z lehu moc neviděla) .Že bych se na klidně si hrající dítě vrhla s částmi těla nebo geometrickými tvary (možná rovnou ve více jazycích? ), to fakt ne. Se starším synem jsem musela 5x denně cvičit vojtovku, tak to bylo věnování až dost :-( Mladší dcera si "rozvíjení" užívala ještě míň. Ona měla výbornou oblíbenou aktivitu - bez pleny ležet na dece a savé podložce pod takovou tou hrazdičkou s hračkama - to milovala a vydržela dost dlouho se "rozcapovat" - když jsem potřebovala např. vařit, sundala jsem jí plínu U syna to nešlo, líbilo by se mu to sice asi taky, ale kluci bohužel nečůrají jen pod sebe :-(