Kudlo, povinnost to není. Rozhodně ne. Ale pokud se rodičům žije dobře - normálně dobře, pokud vztahy fungují, považuju za normální dítěti vypomoct - v rámci mých možností. Někdo je schopen darovat byt. Někdo může přidat na nábytek. Někdo koupí třeba dva hrnce a 500 darem. A někdo nic. A potom jsou situace, kdy rodiče pomůžou v případě megaprůseru i třeba dceři s rodinou - protože by jinak skončila třeba pod mostem. Jestliže vztahy fungují, tak pro obdarované dítě nevzniká povinnost sehnout hlavu a poslouchat na slovo a pro rodiče nevzniká právo svůj dar omlacovat o hlavu a očekávat nehynoucí a doživotní vděk.