tak na dopis nevzpomínám, spíš na ústní podání. jeden rok jsem měla dítě na skautském táboře a byl to rok, co nějak byly bouřky a voda se vylejvala a pár táborů v relativním okolí pořadatelé (nebo hasiči? ) zrušili pro riziko záplav. mobil dítě nemělo, konečně, v přírodě by ho stejně nemělo kde nabít a podle vedoucích vše OK, ale asi jsme mi rodiče moc plašili, takže od dětí chodily pohledy, jako že všechno OK a zatopený nejsou. pak jsme si sjeli pro holku na tábor, protože nám cosi navazovalo, takže nejela domů hromadně a ona nám ho ukazovala a probíhalo to nějak takto: "tady ten potok je hodně studenej, my se v něm myli a taky jsme v něm měli jako že zálesáckou ledničku, ale pak jí proud vody urval, jak se vylila ze břehů. ale možná tomu pomohl i tenhle strom, co nám tu spadnul, jak foukal ten vítr. ale neboj, on sice padal na jídelnu, ale vítr ji stihnul o kousek odfouknout, takže padnul vedle..."