Za mou rodinu bylo taky víc lidí, jednak byla svatba v našem městě, pro druhou rodinu by to znamenalo velký cestování, jednak to byla moje první svatba a chlapova druhá, tak to jeho rodina tak neprožívala. Byl tam jeden člověk, který měl nějaké výhrady ke způsobu pozvání a k tomu, kdo je pozván, tak se demonstrativně odmítl dostavit, ač ho nikdo nezval! To jsem čuměla. A jedna moje teta se strejdou nešli na hostinu, protože teta nechtěla narušovat naší svatbu, tehdy se rozváděli a nešlo jim to spolu, na obřad přišli a na oběd šel místo nich někdo přespolní mimo rodinu. Já jsem chtěla hodně malou svatbu, naši to platili takže rozhodli, že nejbližší příbuzní prostě půjdou, že to nebudou 100 let poslouchat.
Když se ženil bratranec po druhé, pozval všechny, kromě mých rodičů a mého bráchy a mně, to bylo divný, ale vlastně nám to moc nevadilo, nejsme jejich krevní skupina a je to oboustranné.