Ocitla jsem se v situaci, ve které každá z nás podvědomě tušíme, že se ocitnou můžeme, ale připraveny na ní nejsme... Jsme s manželem 18 let (já 39 let, on 41), 2 děti, společná firma. Náš vztah jsem vnímala jako fungující, až jsem si kolikrát říkala, jaký nás potkalo štěstí, v sexu si naprosto vyhovíme, prostě jsem nevnímala žádný problém.
Manžel se najednou změnil, byl na mě nepříjemný, začal mi všechno možné vyčítat a já začala tušit...přiznal se, že se zamiloval. Zamiloval se do stejně staré ženy a s ní si už víc než půl roku píše. Ona ho naprosto ohromila tím, jaká je. Prý si s ní strašně rozumí a vyčetl mi, že za to můžu já, protože kdybych taková byla já, nestalo by se to. (nevím jaká, prostě asi nová a neokoukanáwink. Zatím spolu nikde nebyli, jen si takhle neustále dopisují - manžel to nazval sdílejí životy.
Ona je vdaná a má taky 2 děti.
Bohužel jsem to nevydržela a ztropila pár scén, brečela jsem, ptala se proč mi ubližuje, prostě to šlo ven. Bolí to, nevím co s tím...
Manžel po tom přiznání a mých scénách udělal to, že si s ní psát přestal. Teď mi ale oznámil, že zakázané ovoce nejlíp chutná a že udělal něco, co jsem chtěla jen já a on o to nestojí, takže se spolu prý udobřili a pokračují.
Prý mě miluje a nechce doma nic měnit, ale o ní přijít nechce.
Jenže já o něj taky nechci přijít. A nevím, co s tím. Prostě nevím. :-(