Monty, ty jsi zase extrémní v těch příkladech. Moje babička byla milující, jezdili jsme k ní často, jezdila jsem ráda. Něco jiného byl letní prázdninový pobyt s přespáním a bez rodičů. Stýskalo se mi a byla bych radši, kdyby přijela maminka přespat častěji než jednou týdně. A to jsem tam byla s bráchou. No prostě jsem maminku potřebovala, ty to asi nejsi schopna pochopit. Tábory byly o level horší, bez maminky a ještě neznámé prostředí, cizí lidé. Ačkoli jsem to přežila, radost jsem z toho neměla, ačkoli se to tak mohlo našim jevit. Další rok jsem jela znovu, protože jsem byla poslušná holčička. Moje volba to nebyla. Byl to povel, ne že ne. Po pár pokusech mě naši přestali nutit na tábory a u babičky už jsem to snášela lépe, byla jsem starší.