Eudo - k tomu podvědomí....já si třeba myslím, že za tu synovu úzkost a za to, že nechce být nikde sám (myslím o samotě, ne že nechce být nikde beze mne), může to, že když se narodil, tak měl silnou žloutenku a byl několik dní v inkubátoru na svícení...mohla jsem si ho brát jenom na krmení a koupání...došlo mi to až zpětně, byl tam většinu času sám, na očích pásku kvůli tomu světlu...zpětně bych si za to nafackovala, že jsem tam nebyla víc s ním, víc ho nehladila, nemluvila na něj apod., ale byla jsem ze všeho tak vyvedená z míry, hormony se mnou cloumaly, do toho jsme řešili další nějaké problémy, nechtěl vůbec pít apod...tak mi to prostě v tu dobu vůbec nedošlo...Bohužel, čas už nevrátím, tak jediné co můžu udělat, je poskytnout mu to bezpečí a jistotu mojí přítomnosti aspoň teď a prostě počkat, až dozraje a tu jistotu nabere...