Tak věřím, že pokud si s lidmi povídáš o jejich vzpomínkách na mládí, tak jsou většinou spíš příjemní. Horší to bude, pokud s nimi máš řešit něco reálného a nebo třeba zrovna nemáš chuť ty jejich vzpomínky poslouchat - což se asi stává často v rodinách, že příhoda, nebo vzpomínka, když ji slyšíš poprvé, tak je zajímavá, ovšem když jsi nucena ji vyslechnou podesáté (a nejlíp třeba pokaždé o narozeninové oslavě nebo Vánocích atd.), je to bohužel horší, obzvlášť, pokud je vyšeperkovaná perlami typu "tohle by se za našeho mládí nemohlo stát, dnešní děti/mládež, to je hrůza, my si jinak vážili ..." No, uvidíme, jak dopadneme jednou my