Moje nedonošeňátko bylo hodně zimomřivé, plavání (i když v bazénu speciálně vyhřívaném pro miminka) bylo pro něj spíš trápení.
Upřímně - pro mě taky - hlavně to převlíkání, kdy jsem sama celá rozklepaná ve studených šatnách musela napřed obstarat dítě.

Plavat se naučil sám ve čtyřech letech, stejně jako jeho sestra. Miminčí plavání nemělo imho na nic podstatného vliv. V té době to byla děsná móda, až jsem měla pocit, že kdybychom nechodili plavat, tak se "dítěti nevěnuju" - dneska už bych byla víc v klidu a plavání rozhodovala dle sebe (jestli se mi chce mít nějaký program a vytržení z monotóního kolotoče nebo jestli chci raději mít svatý pokoj).

Pokud bychom se bavili o plaveckých kursech pro starší děti, které mají za úkol naučit plavat, tak výborné byly čtrnáctidenní každodenní kursy - když děti plavaly každý den (a ne jednou týdně), tak se toho naučily za ty dva týdny víc než za půl roku klasiky....