Miluju své děti a milovala jsem kojení, protože mi přinášelo svobodu pohybu a toho co mohu s dítětem dělat. Ale (v mém případě) přednášet nebo školit s dítětem by mne ani nenapadlo - přišlo by mi to jako neuctivé vůči tomu, kdo stojí - sedí naproti mě. Stejně tak bych si nedovolila za katedru vzít rohlík z marmeládou a pokud by se nejednalo o přednášku pro maminky, dokonce ani dítě jako takové. Pokud bych měla dítě se zcela nepředvídatelnými potřebami a měla pocit, že nedokážu skloubit čas ak, abych se posluchačům mohla věnovat plně a neobtěžovat je mlaskáním a chrochtáním, které moji potomci u jídla vydávali (a které mikrofon velmi rád přenáší stejně třeba jako kručení v žaludku přednášejícího), nepřednášela bych. A ještě jedna věc - předpokládám, že projev v parlamentu je max 15 minut. Tím spíš o tuto demonstraci muselo paní poslankyni hodně jít, protože trefit se do tak krátkého časového úseku je v podstatě kumšt , pokud si člověk dokázal v pohodě najít hodinu a půl na přednášku, kdy dítě jíst naopak nemusí.