Minimálně polovina prvního vrhu by na vojnu nešla, páč to byla ženská. Druhá polovina, takto syn, nevím, byl chabrus na ledacos, však taky nakonec celkem brzy umřel. Oba byli nejen talentovaní + studijní typy, ale i dobře vedení matkou (a otcem, který nahrazoval matku ve specifických situacích, když matka ze zdravotních důvodů nemohla, prostě musel, no).

U druhého vrhu nechal otec vše na matce, ta dva hochy, údržbu bytu, chaty a zahrady prostě sama nezvládala, zatímco otec trávil čas v houpacím křesle s vědou. Poté, co matku 10 let ignoroval, přestěhoval se k chápající paní primářce s vilou a vzrostlými bezproblémovými dcerami.

Řekla bych, že spíš než dobou je to věkem, zkušenostmi, nasazením a opotřebovaností rodičů.