Přidat odpověď
Válka není normální situace. Měřítka se posunujou. Vím o řadě lidí, kterým se posunuly. O lidech, kteří třeba kradli jiným lidem jídlo, protože měli sami hlad - hlavně to byli lidi, co měli malé děti. Případy z první ruky. Nebo matky malých dětí, co se vyspaly s člověkem, co rozděloval humanitární pomoc, aby dostaly o trochu jídla navíc. A samozřejmě spousta případů lidí, kteří si dřív nedokázali představit, že by po někom stříleli, jak střílet začali. To pořád ale není žádné probouzení temných pudů.
Znám taky řadu případů (opět všechno z první ruky), co uvolnění kontroly využili ke krádežím, ale proto, aby se obohatili. A taky případy, kdy kvůli tomu zabíjeli.
Málokdo dokáže v mimořádných situacích, jako je válka, zůstat bez poskvrny věrný ideálům, které je obvykle snadné dodržet v míru. Ale mezi tou mnou uvedenou první a druhou skupinou lidí přesto zůstává zásadní rozdíl. Jistě, za války se příležitost nabízí a i příklady táhnou, ale vím dobře, že zdaleka ne každý té příležitosti využije (i když by si mohl polepšit) a nenechá se strhnout. A jsou takoví, co jdou v tomhle otevřeně příkladem ostatním, někdy i proti proudu.
Předchozí