Přidat odpověď
Ano je to i o tom, co od toho čekáš. Já očekávala, tedy spíš doufala, že mi to zachrání dítě. Nebylo o čem se rozmýšlet. Odmítnout jsem u i první sekce asi mohla, ale velmi pravděpodobně by to mého syna stálo život. V tu chvíli fakt nepřemýšlíš o lécích a kojení. Musel ihned ven, měsíc před termínem.
Taky píšu že starat o dítě jsem se "mohla", ovšem třeba prvorozený okamžitě po porodu mazal na JIPku do inkubátoru, kde byl týden.
Apropo léky co se dávají po sekci, na kojení prý nevadí. Ptala jsem se tehdy a řekli mi že se to do mlíka nedostane, jinak bych byla klidně bez nich. A tedy předpokládám že by nás, matky nedonošenců po sekci, nepovzbuzovali k tomu co nejdřív donést aspoň pár odstříkaných kapek pro to křehké a kdečím ohrožené mrně na hadičkách. Stejně to trvalo několik dnů než ze sebe dostala něco víc než pár milimetrů na dně.
Předchozí