NO, to je právě to, co jsem se ti zkoušela vysvětlit. Ty si přečteš normu na krabici a chceš, aby ti ji děti dodržovaly... A ony ne vždy budou...

Každé dítě je dokonalý originál, já bych své dítě také nikdy neohrozila. Ale přesně - už v nemocnici mi bylo jasné, že mé dítě chce pít častěji a menší dávky, zatímco oni striktně vyžadovali "normu". Někdy tam sám vypil 80 ml, jindy se spokojil s 50 ml (ale já jsem těch 10 ml nemohla "vrátit", bo byla hned buzerace). Asi jste měli lepší přístup zdrav. personálu nebo jsi měla tabulkovější děti, když nevíš, o čem mluvím... Dítě mi samozřejmě taky přibíralo, jinak bychom domů těžko odešli (ono koneckonců přibere každý dítě). Domů se chodí 36.tt a přes 2 kila, že a my tam trčeli do 36+5 a 2,3 kila, už to bylo k nepřečkání... A kupodivu, i když jsem se žádnýma normama doma neřídila a dítě jsem ani nevážila před a po krmení, tak i doma mi to dítě pilo a přibíralo předepsaných 150-250 g za týden... Já to teda ze začátku snaživě dělala, ale moje doktorka mi řekla, že to vyžadovat nebude a že mám šetřit energii, tak jsem se na to ráda konečně vykašlala. Neblinkalo, nemělo reflux, celý rok kojení nebylo nijak nemocný atd. Je holt konstitučně menší a drobnější (po mě holt, můj brácha byl taky takový střízlíček, i když plně donošený, pořádně vyrostl až v pubertě a teď je nejvyšší v celé rodině, takže no stress...).

Tabulky a normy jsou holt nějaký průměr a nevím, jestli ty děti "donutíš", aby ti jej striktně držely. Prostě nad nima trochu zrelaxuj... Některý děti jsou drobné, některé mají pneumatičky a faldíčky kolem všeho, co jde. Ani dvojčata nemusí být přes kopírák.