My jsme jednu dobu chodili všichni k babičce, já jsem pak šla domů pěšky a děti jeli s tátou autem. Občas se stalo, že mi někdo nabídl na přechodu, že jede do města, že mne vezme, ale já se chtěla projít, slyšet vlastní myšlenky a užít si psychohygienu, taky jsem je vždycky strašně překvapila, ale fakt, kdybych se chtěla svézt, tak jsem mohla jet s rodinou. Jinak ráda chodím s dětmi ze školy pěšky, protože to je chvíle, kdy jsme zvyklí si povídat, co dělali a tak, pak už k tomu většinou není moc prostor, takže i proto bych svezení odmítla. Není to nic proti nikomu. Vážně.