úplně stejné pocity : těhotenství normální, ale dramatický závěr (nepostupující porod), do toho jsem byla ještě alternativně postižena, porodní plán, dula... sice mi to vše bylo nakonec k ničemu, ale vzbuzovalo to něco mezi respektem a obavami, nicméně vycházeli mi vstříc a chovali se slušně.
Jakmile jsem porodila - dula pryč, já na JIPu, dítě v inkubátoru, spadly jsme na šestinedělí a klientský přístup, respektive "normální" lidský přístup byl pryč.
Já degradovaná na "maminu" - to FAKT nesnáším, jakékoliv indivindi požadavky nepřípustné a v mých 36 letech mne tam buzerovaly 20tileté sestřičky.
Jediná obrana byla zatvrzelost a ignorace = ve smyslu nenechat se vytočit a dělat si to po svým. Ale zabolí to a zpracovávala jsem to dlouho....
Radikální léčbou byl následný pobyt na ortopedii v Motole - 6 týdnů, to už je člověk inventář a o chodu oddělení ví své.
btw. na tu "maminu" jsem se naučila odpovídat : " já jsem paní XY..ová" A vy ?"