To plně chápu, co píšeš - ta chvíle u knížky a pak to povídání je moc fajn... Taky jsem nedávno četla desetiletému, jen teda když byl nemocný...měl rozečteného Hobita, tak jsem mu pár stránek učetla... ještě by asi chtěl číst časteji, ale bohužel - nestíhám to, mám mrňata a nejde nám to skloubit. Když byl menší a sám, tak to bylo podobné jako u vás