To si člověk často řekne, ale pak od toho většinou ustoupí a vztek spolkne, když si připadáš špatně a nevíš, co ještě bude... jestli tam nepůjdeš za pár týdnů znova... Taky jsem vyřizovala něco pro nemocného otčíma na OSSZ a takovou osobu bych prohnala veřejnou ostudou, jak se mnou mluvila, pak jsem si řekla, že až tam jednou půjde on, tak mu to vrátí a polkla jsem to. A v duchu jí popřála hezkej den