zerat,

známky fakt neříkají vůbec nic.

Já jsem třeba na původní VŠ několik zkoušek musela opakovat. Ne proto, že jsem lajdák, ale prostě mi není naděleno v oblasti, která je taky občas potřeba....přesto si mě většina vyučujících pamatovala a měla mě za výbornou studentku, protože mám naopak naděleno jinde.

Klasický peďák vůbec není v mých schopnostech, zejména učitelství pro první stupeň je pro mě nedostupné a nevystudovatelné. Přesto to vypadá, že mě i moje jinak dost kritické kolegyně jako schopnou učitelku uznávají. Taktéž rodiče a asi i většina dětí. Významné pak pro mě je, že jedna kolegyně si přímo přeje, abych její dítě učila.

Schopnost dobře studovat a schopnost dobře vykonávat své povolání spolu téměř nesouvisí. Vem si, že já, ač mě původní obor hodně bavil a plánovala jsem ho dělat, jsem na konci studia zjistila, že ho asi nikdy nebudu dělat dobře nebo ne až tak, jak bych si představovala, že bych ho dělat měla. Bavilo mě získávat ty informace, neměla jsem až na těch pár předmětů náročných na paměť problém se znalostmi a jejich prokazováním....ale najednou jsem zjistila, že do oboru nemůžu jít, protože....nechci dělat v kanceláři a nebaví mě ani čistě terénní práce. Umím sice projektovat, ale nemám schopnosti potřebné k prosazení a realizaci vlastních projektů. Dost se rozchází to, co by mě bavilo, s tím, co mi jde v oboru vlastně nejlépe...atd.....

Řada učitelů jsou skvělí teoretici, ale bez schopnosti učit. A právě tihle mívají ty červené diplomy a samé jedničky .