Přidat odpověď
Kdyby mi táta dal bez předchozího optání šperk, přijala bych ho a uložila a řekla si, že to bude pěkná památka. Zmizela by situace, kdy jsem zaměstnala mysl tím, co bych si přála... Pokud dostanu na vybranou, byla bych ráda dostala věc, kterou jsem si vybrala. Třeba praktickou. Jsem praktická žena. A já se nepřeskočím. Šperk bych prostě nechtěla.
Nejsem na drahé šperky. Dcera po mě vysype z šuplete pár zlatých šperků a hromadu ocelových. S památkami to je u nás dané. Každý si bereme určitou věc. Od babičky jsem dostala po prababičce dřevěnou židli, babičce jsem taky jednu vzala a u mámy mám taky jednu zamluvenou a slíbenou mám i židli po babičině bratrovi. Na židli popratetě sedává dcera... Až jich budu mít moc, tak je budu střídat. Zatím mě baví, že mám některé židle s minulostí a jsou každá úplně jiná. Sestra má formy na bábovky a jiné pečící náčiní. Moje máma má vázy. Co ale chci říct... Jsou to věci téměř bez hodnoty a pro nás ji přece mají.
Předchozí