Přidat odpověď
No jo, Irsko bylo chudý, Západ je dost pestrej pojem i dneska.
Legionáři za první světový ve Francii se leckde divili, jak jsou francouzský venkovani chudý, a to to ani v Čechách a na Moravě nebylo všude moc na vyskakování. Ono říkat "za komunistů" je tak trochu klam. Opravdu "za komunistů" byly roky 1948-1956, kdy se snažili doopravdy realizovat svůj ekonomickej program a byla to bez nadsázky katastrofa. Zemi, která vyšla z války jako relativně málo hospodářsky postižená, dovedli v roce 1953 ke státnímu bankrotu (o měnový reformě se mluví hlavně v kontextu obrání lidí o úspory, ale to byl jen průvodní jev bankrotu státních financí - nouzový záchranný opatření). To, co nějak šlapalo potom, šlapalo valnou měrou díky tomu, že komunisti na velkou část svýho programu rezignovali! Český zemědělství bylo už z dřívějška poměrně rozvinutý, relativně i mechanizovaný nebo na mechanizaci připravený, existovala infrastruktura výkupu, zpracovatelskej potravinářskej průmysl atd., z toho se těžilo, a ze záhumenků. Kdyby byly komunisti neústupný a trvali třeba na úplným zničení soukromýho zemědělství, nebo aspoň radikálním omezení jako v SSSR nebo v Rumunsku, zažil by československej venkov bídu, jaká nebyla ani za války. Rumunsko mělo před druhou světovou nejpokročitelší zemědělství na Balkáně, počítaje v to i Chorvatsko - nejvíc mechanizace, například, a kdybychom počítali jen dunajskou nížinu, případně ještě Banát a Transylvánii, bylo by to ještě daleko výraznější. A za komunistů to šlo všechno do kytek, zmizel dřív výnosnej vývoz a nakonec se dostavil regulérní hlad, traktory stárly, až odešly do věčnejch oranišť a Rumunsko se vrátilo ve velkým zpátky ke koňskejm zápřahům. Naopak v Chorvatsku díky tomu, že komunisti stopli kolektivizaci, slavonská nížina výrazně zbohatla...
Takže ona ta otázka: "Jak bylo za komunistů?" je podle mýho spíš otázkou, jak mohlo bejt bez komunistů. A srovnávejme s nejbližšíma příkladama: Rakouskem, západním Německem, případně Francií, Belgií, severní Itálií...
Předchozí