Měli jsme dům, který moji prarodiče stavěli x let vlastníma rukama. Na dveře a okna si už brali půjčku, protože nezbylo. Babička říkala, že z jednoho platu se jedlo a z druhého platila stavba. ( přičemž je jasné, že tehdy výdaje za energie, uhlí nebyly zdaleka takovou položkou jako dnes). Dům byl dvougenerační. S velkou zahradou. Přesto jsem docela záviděla dětem z bytů, ten způsob života mě od vždycky tak nějak lákal. Nyní bydlíme v bytě. ( a já jsem spokojená) Dětí z bytů u nás bylo hodně, neboť jsem ze vsi dojížděla do města do školy. Přišlo mi, že žili tak nějak pohromadě, měli více možností se i v týdnu vidět na ulici, hrát si, chodit k sobě. Krásně bych mezi ně zapadla.
Jinak oblečení - mamka všechno na nás šila, pletla. Kupovali jsme burdu v RJ - vždycky nás mamka poslala a normálně na stánku byla. ( 2. pol. 80. let).Přes týden se vařily jen jednoduché večeře typu polévka, párky, vejce, studené chleby. Všichni jsme se stravovali po jídelnách.Když mi bylo asi 8, naši koupili barevnou TV. chodily se na ní k nám dívat i jiné děti z vesnice. Mrazák naši sehnali namátkou. Nechtěli jít k jednomu chlápkovi, kde všechno fungovalo na podplácení ( taky se měl dobře). Tak jsme se šli jen tak v sobotu projít po sídlišti v HK, zamířili do místní elektry ( tehdy to bylo takové nové sídlištní centrum), jen tak. Měli tam vystavený mrazák. Mamka říká, jestli by se dal objednat, že bychom takový potřebovali. A vedoucí řekl: "Máme ho na skladě, chcete si ho hned odvézt?" Vím, že naši byli v šoku a nechtěli věřit vlastním uším. Tak jsme měli mrazák a bez podplácení.