Vlastně jsem rostla s tím, že všechno je drahé a že si spoustu věcí nemůžeme koupit, protože na ně nemáme a to tady ani nebylo moc co kupovat. Vybavuju si věčné shánění prakticky všeho - oblečení, obutí (jezdili jsme i do sousedních měst a vesnic ve snaze něco potřebného sehnat), určitých druhů jídla (lepší maso, salám, sýr...), elektroniky, kachliček (dělali jsme posléze novou koupelnu a kachličky v obchodě byly prostě jen bílé), toaleťáku a vložek, občas cukr, občas mouka, samozřejmě banány a pomeranče, látky v látkách,..... A u všeho se řešila i cena.