Byl nejspíš přetažený, znám to taky, i když afekty se u nás dostavují minimálně - jen ta směsice smíchu a pláče a pak problém s usnutím... Úplně to stačí.
Ale na synovi je vidět, že se na výlety a "zážitkovou pedagogiku" moc těší - sice rodič nikdy neví, kdy ho zahltí, nebo kdy to naopak bude málo, nicméně je to potřeba - každý nový vjem a zážitek je malé plus a malý posun, i když z hlediska laického pohledu úplně mikroskopický

Nevím, jak vyřizujete PnP.
Kromě neustálého "otravování", odvolávání se apod. mohu poradit svou "metodu."

Syn má velmi vzácnou chromosomální vadu, která se pojí mj. s poruchami autistického spektra, ač "klasický" (co to je, že?) autista není.
Zatím jsem o příspěvek žádala 2x.
Vždy velice pomohl můj vlastní elaborát mapující synka po stránce biologické, psychologické i sociální.

Na pomoc si beru například tento odkaz, podle nějž vypracuji přehlednou (a sakra dlouhou ) tabulku toho, co syn zvládá a nezvládá + krátké komentáře k tomu.


Národní rada osob se zdravotním postižením [online]. Praha: NRZP
Dostupné z: http://www.nrzp.cz/dokumenty/infomaterial/na_peci.pdf


K tomu přidávám souvislejší popis, rozdělený přibližně na: vývoj od narození, sociální chování, komunikace, hra, sebeobsluha, výživa...

Pak ty papíry předám naší pediatričce, která je projde, odsouhlasí a s vlastním dobrozdáním přiloží k dokumentaci, kterou ona sama osobně odesílá, čímž se v podstatě za to, co píšu já, zaručuje a je to tudíž "směroplatné"
Tytéž papíry - vlastní zpracování - dávám i sociálce, která se přijde podívat do domácnosti.
Naposledy u nás byla mladá, nová a byla nesmírně vděčná za to, co jsem jí předala, a že jsem s ní vše zkonzultovala.

Obecně tedy platí - čím víc informací posudkáři mají, tím lépe.
Sociálka, tedy ti, kdo Ti přiznávají PnP, mají vycházet z doporučení posudkářů a také to tak většinou dělají, ale mají právo jít i proti tomuto rozhodnutí, pokud si to dostatečně zdůvodní. A k tomu opět - čím víc papírů s informacemi, tím lépe...