Fren, nevím, záleží kolik je kde v domácnosti členů, my sice nepovlíkáme každý týden, ale u třeba povlíknout 3 postele je otázka tak 20 minut, takže o nějakém zabití víkendu nemůže být řeč
.
Jinak, když tak přemýšlím, tak si nevybavuju, že by povlíkání pro mě v dětství znamenalo nějakou podstatnou událost, na kterou bych měla nějaké výrazné vzpomínky...uzle na prostěradlech jsme nedělali, jenom jsme prostěradlo zastrkali okolo matrace (mezi matraci a rám postele), nic jsme neškrobili, sušili jsme na balkóně, žehlili jsme tedy, to jo, to jsem jako větší dělávala já a docela ráda. Bedny na peřiny jsme neměli, měli jsme je normálně ustlané na posteli a přes to přehozený přehoz, ale nikdo nám to nijak zvlášť nekontroloval, jak máme ustláno....A syn má peřiny taky normálně ustlané na posteli, dokonce nemá ani ten přehoz...občas si tam sedne, nebo lehne, ale nijak to neřeším, doma se převlékáme, takže hlavně, když se po peřinách neválí v oblečení, ve kterém seděl v metru nebo v autobuse, to by mi vadilo, ale pokud se tam natáhne v tričku a teplákách, co nosí jenom doma, tak není co řešit...