Genetika samozřejmě v lidských společenství nějakou roli hraje, to bez debat. Ale že by hrála nějakou roli v kolektivní povaze? To dokázaný není a myslím, že to dokázat ani nejde, protože chování není geneticky podmíněný jako třeba barva očí, je ovlivňovaný souhrou spousty různejch genů a tudíž poměrně individuální.

Málokterý lidský společenství je nějak víc geneticky izolovaný, genetickej základ jde napříč etnikama a národama a moderní národy jsou hlavně kulturní komunity, spjatý sdíleným jazykem atd., ale ne genetikou.

Geneticky svébytný jsou leda okrajový společenství typu nebantuskejch subsaharskejch etnik. V podstatě se dá říct, že lidstvo se geneticky dělí na Hadzy, Sandawy, Khoisany, Pygmeje (to jsou etnika a současně společenství geneticky svébytný) a zbytek. Ten zbytek se dělí na domorodý Austrálce a Papuánce a zbytek, kterej se dál dělí na zbylý africký černochy a zbytek, kterej už je různě, ale obecně silně promíchanej. Austrálci a Papuánci jsou geneticky ještě pořád relativně svébytný větve, ale etnika - 250-300 jazyků bylo v Austrálii a 800-1000 mezi Papuáncema - už z toho geneticky nevyabstrahuješ. Čechy ani Němce, ani Slovany a Germány už geneticky definovat nemůžeš, genetika s kulturou se ti nekrejou. A to pomíjím případy typu dnešního německýho Polabí, kde žili Germáni, který nejdřív asimilovali nějaký původní ugrofinský obyvatelstvo, pak byli sami asimilovaný Slovanama, následně ti Slovani zase Němcema.