Nedokážu posoudit vliv líbezného vzhledu, nicméně podobnou cestu absolvovaly děti spolu ve věku 7 a 9 let, ze školy do skautu. V případě, že kluk nešel, chodila holka sama.


Kluk ve věku 8,5 jezdil sám na trénink, došel dost daleko (aby nemusel přestupovat), jel několik stanoc autobusem, vystoupil na zastávce na znamení a došel pesky.

Holka teď, v necelých 12, dojede, kam je třeba, pokud to tam zná, nebo dostane přesné instrukce (orientašní smysl má, když neví, zavolá, zvlásá i situace typu výluka tramvají, o které jsme nevěděli)