Já bych taky dítěti nelhala. Vzala bych to jako příležitost seznámit dítě se smrtí. Jak jinak se to mají děti učit? Malé děti to navíc často přijmou snáz, než si dospělí myslí. Společně s ním bych zvířátko oplakala, vystrojila mu podle možností pohřeb, obalila řečmi o tom, že morče mělo u nás krásný život... Podle zaměření, uvážení, nálady a dětských dotazů bych případně doplnila něco o nebi, o koloběhu v přírodě... Samozřejmě bych nejspíš slíbila zvířátko nové, ale i s tím bych nakládala opatrně - nechtěla bych, aby to vyznělo, že je tak snadné někoho nahradit prostě kus za kus - to není pravda, dotyčné morče bylo jistě "jedinečná, nenahraditelná osobnost"