Přidat odpověď
Díky za názory. Ano, cítím to stejně, jako tady někdo napsal. Přijde mi to stejné, jako bych s nějakým problémem běžela za ředitelem a neřešila předtím záležitost s dítětem a jeho rodičem. Pořád mám z toho pocit, že se děje něco za něčími zády, poťouchlost, žalování, snaha učitelce zavařit. A pokud ne toto, tak prostě jen obyčejná neslušnost. Pokud není rodič spojojen s hodnocením nějakého testu, měl by tedy učiteli říct, co se mu nelíbí, a dát prostor učiteli, aby mu vysvětlil svá hodnotící kriteria. Moc také nerozumím tomu, jak může rodič hodnotit klasifikaci slohové práce, když to není vůbec jeho obor. Zástupce stejné aprobace hodnocení prověřil a konstatoval, že známka by neměla být 3, ale 4, že nestojí ani za psí štěk, prostě odbytý domácí úkol narychlo napsaný. Chápu, že u jedničkáře tato známka vadí, ale řešit to takto? Mně to hlava prostě nebere.
Předchozí