Není možné to naučit každého, není to možné z principu, to určitě víš, jen my, učitelé, o tom musíme být občas ujištěni
.
Je dobré nezapomínat jednu důležitou věc, kterou hezky připomíná americká didaktika: dítě není objekt, jeho role v učebním procesu je aktivní a samo ho reguluje.
Nevzdávám to nikdy, ale teď víc, než kdy dřív si dávám pozor na distribuci pozornosti mezi děti. Myslím hodně na efektivitu, jak asi se zužitkuje úsilí, které vynaložím, je to vždycky jen odhad, ale může se vydat ze sil nadarmo a nebo je investovat někde, kde se zúročí, mnoho dětí tvoji práci potřebuje, čeká na ni a zpracuje ji ve svém růstu, v rozvinutí schopností.
Když něco hodně nejde, hodně to vázne, je třeba nebrat si to osobně, zrevidovat postupy, jestli není chyba v metodě atd., ale často je to něco, co vázne momentálně, potřebuje to čas a trpělivost, je lepší nechat to být. Některé věci nejsou v silách učitele, učitel si je čaroděj, ale ne tak mocný
.