mně vyhovuje práce kousek dál od bydliště, když jsme byla na vesnici 10 km od domu, potkala jsme sice občas někoho, ale ne denně a ne na každým kroku
super bylo (ale jen z tohoto pohledu), když jsme měla práci 40 km daleko, to byla absolutní anonymita, u nás jsem nepotkala nikdy nikoho
ale když jsem blíž, vnímám, že mám s dětma mnohem víc společnýho, těch 40 km byla bariéra, dokonce se lišilo místní nářečí, když jsme pak změnila školu na těch 10 km, byla jsme doma, včetně toho nářečí, člověk si nemusí dávat tak pozor
a vlastně i během výuky jsem měla pocit, že učím cizí, nebo "svoje"

učit úplně naproti domu je zvlášť na vesnici pro spoustu lidí běžný, ono si to sedne, vždycky najdeš někoho, kdo bude otravovat denně a jinýho, kdo bude školu řešit max na třídní schůzce, ki kdyby tě denně potkal

ale musím říct, že mi ta aspoň částečná anonymita vyhovuje, když jdu ven se psem nebo si zaběhat, tak nepotkám žáčky, což mi vyhovuje, v obchodě je mi to jedno, ale nikdo z dětí mě nevidí v teplákách, zpocenou, při každodenním životě, nikdo mi nenahlíží přes plat při práci na zahradě ani když v plavkách ležím u bazénu, nikoho nezajímám, ale umím si představit, že učit naproti škole, byla bych objektem zájmu, aspoň některých, a to by mi vadilo