No, některý "povinnosti" byly zbytečný...a vlastně se dělat "nemusely" a některé nějak automaticky převzali jiní členové rodiny a druzí lidi kolem mě...ale vlastně vůbec nevím, jak je to možný...sama jsem v úžasu, jak se změnila "realita"...a protože to v určitých věcech bylo opravdu velmi viditelný, prostě se to fakt dělo, dávám to dál...

Ale to "dovolování si" a "dovolávání jim" bylo fakt jakoby hodně vnitřní...hodně doopravdický...možná proto ty věci, co potom přišly, byly taky velmi intenzivní.

Ono se dá říct, že kdybych zmizela ze dne na den, třeba zemřela nebo onemocněla, taky by život běžel dál i beze mne (takže člověk je důležitej a přitom není), jenže tohle vědění je jen v hlavě...a to mě tak "neosvobodilo"...