Já si skoro myslím, že totalitní praxe, že návštěvy byly v nemocnicích povoleny ve středu a v neděli, měla něco do sebe. Nedávno jsem byla hospitalizovaná. Bylo mi opravdu zle, myslela jsem, že je se mnou konec. Každý den za mou spolubydlící chodila parta kamarádek (holky 17-20 let). Byly přirozené, stále se smály, byly dost hlučné. Bylo mi trapné je okřikovat, ale nikdo si neumí představit, jak je těžké to snášet, když je vám zle, jste unavené... Dala bych půlku království za to, kdyby si občas vyšly na chodbu (spolubydlící chodit mohla).