Půlko, ale ty příspěvky se tak hezky promíchaly....

Já tě chápu.

Jeden z mých nejsilnějších zážitků z pobytu na nedonošeneckém ( dcera v inkubátoru na JIPce, já na pokoji na normálním šestinedělí s podobně postiženýma matkama) - paní ducha mdlejšího, ale povahy velmi společenské porodila, dítě na noc u sester. Zhruba do půlnoci volala snad každému známému, kterého měla, pak už "jen" přicházely SMS. Bohužel jí nějak nedošlo, že zvuk letící a vybuchující petardy není zrovna to pravé ořechvé, když leží na pokoji se ženskýma, které co tři hodiny chodily za dětmi, tj. spaly tak dvě hodiny v kuse ( když se zadařilo).

Naštěstí se hned ráno uvolnilo místo a jí přestěhovali na jiný pokoj.