Kudlo,

já nemám problém pochopit, že někdo touží a potřebuje si "užít svoje Japonsko". Mně osobně tu vadí řeči o tom, jak matka před třicítkou je nevyzrálá, neví, co chce, nemůže být dobrá matka, protože si nic neužila a pak to všechno dělá s dětma a tedy na jejich úkor...

Myslím, že ani Anett nemá problém pochopit teba, jako spíš má stejně jako já problém s tím, že odmítáte pochopit vy nás, co jsme ty děti takhle chtěly a hlavně že jsme žádné "Japonsko" prostě neměly a přesto jsme v pořádku.

A já jsem tedy při plánování rodiny s mužem přímo vedla debatu, jestli si budeme pár let "užívat" a teprve pak děti, nebo to uděláme obráceně. A oba jsme se shodli, že to chceme obráceně, že děti co nejdřív. Čekalo se akorát, až já dostuduju, on by je klidně bral i dřív (a je jen o 10 měsíců starší než já, rozhodně ho žádný čas netlačil, jen prostě moc chtěl rodinu).

Na něj tedy navíc ai žádná touha po závratné kariéře nebo nějakém užívání si nepřišla (kdyby chtěl dělat kariéru v politice, tak si určitě vybere jinou stranu, takže tohle za kariéru nepovažuju), na mě přišla akorát ta chuť cestovat a to právě až teď, takže sláva, že už mám děti odrostlé a nemusím po světě vláčet batolata. Vrcholu v práci už jsem dosáhla a bylo jedno, že jsem v tu dobu měla 4 děti.