Tohle téma se mi hodí! Zrovna včera jsme nad tím vedli debatu. Syn byl "nemocný". Nemocný dávám do uvozovek, protože nic vážného to nebylo, byl jen nachlazený, bez vysokých teplot tak jsem ho v pátek a v pondělí nechala doma. Omluvenku jsem mu napsala já, k doktorovi jsme nešli. Manžel se podivoval nad tím, že mu omluvenku píšu já, že za dob jeho školní docházky (bez urážky, ale to už je pravěk) se musela nosit omluvenka jen od doktora. Za mého mládí nás vždycky omlouvali rodiče. Pouze pokud někdo hodně čassto chyběl a učitelka pojala podezření na záškoláctví, tak začala požadovat omluvenky od doktora. U jedné holky.
Jenže časy se mění a manželovo názor mě trochu nahlodal. Syn je v tomto asi jeden z mála, ale za víc než pět let povinné školní docházky nikdy nebyl víc nemocný, pouze nezávažné nachlazení, kdy jsem ho nikdy nenechala doma dýl než 5 dní. S nachlazením k doktorce chodit nebudu, vždycky jsem napsala omluvenku já a nepřišlo mi na tom nic divnýho. Jak to ale je, když dítko marodí třeba dýl? Třeba 3 týdny? To už musí potvrdit doktor? Nebo se omluvenka od doktora vyžaduje pouze u "podezřele často chybějících"? A bylo by to vůbec v pořádku?